Program 2019

 

Program FK 2019 / leden - červen

Programový katalog ke stažení - 1. pololetí

 

středa 9.1. v 17:00

OTVÍRÁK NA SVĚRÁK

Zahájení nového ročníku Filmového klubu Vsetín s filmy Jana Svěráka.

 

PO STRNIŠTI BOS (čb)

ČR 2017 / 115 min / Jan Svěrák

Po strništi bos v černobílém režisérském sestřihu.

 

Jan Svěrák dlouho váhal, zda by měl být film Po strništi bos barevný nebo černobílý. Kvůli větší divácké přívětivosti nakonec zvítězila barevná verze, ale tu černobílou si také udělal. Verze se liší nejen střihem, ale také mixem zvuku. Každá verze měla vlastní střižnu a vlastního střihače. Černobílá, označovaná jako „režisérská“ – bližší autorskému záměru, je estetičtější, dobově autentičtější a divák, nerozptylován barvou věnuje více pozornosti hercům.

 

Film Po strništi bos čerpá ze vzpomínek na dětství, které prožil Zdeněk Svěrák za války na venkově. Rozměry válečného konfliktu, který rodině obrátil život naruby, vnímá chlapec milosrdnou dětskou optikou, jež nabízí hlavně prostor pro tajuplná dobrodružství.

 

AKUMULÁTOR 1

ČSSR 1994 / 102 min / Jan Svěrák

Digitálně restaurovaný parodický akční sci-fi thriller.

 

Jedinou aktivitou outsidera Oldy je sledování televize. Mladý muž tráví večery sám, vysáván obrazovkou, až jednoho dne nevstane z postele a skončí v nemocnici s nezná-mou chorobou. Lidový léčitel Fišárek objeví jméno této podivné nemoci: „totální ztráta energie“. I když Oldu naučí získávat energii ze stromů a z umění, zůstává otázkou, kam tak rychle jeho vitalita opět mizí. Tím tajemným upírem je televizní obrazovka. Začíná nerovný boj, který má Oldu vymanit ze spárů mocného média. Dřívější neduživec se pod tíhou okolností stává doslova akčním hrdinou.

 

JAN SVĚRÁK (1965, Žatec, ČSSR)

Vystudoval FAMU, katedru dokumentární tvorby. Získal studentského Oscara za mystifikačně-ekologický dokument Ropáci (1988), nominaci na Oscara za film Obecná škola (1991) a Oscara za nejlepší cizojazyčný film za film Kolja (1996). Na většině filmů s ním jako scénárista a herce spolupracoval jeho otec Zdeněk. Další tvorba: Jízda (1994), Tmavomodrý svět (2001), Vratné lahve (2007), Kuky se vrací (2010), Tři bratři (2014). (Bioscop)

 

 

čtvrtek 24.1. v 19:30

SCHINDLERŮV SEZNAM

Schindler's List / USA 1993 / 195 min / Steven Spielberg

Obnovená premiéra nemilosrdného historického dramatu o holocaustu.

Projekce k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu.

 

Film Schindlerův seznam je stěžejní dílo světové kinematografie a držitel sedmi Oscarů, včetně ocenění za Nejlepší film roku a Nejlepší režii. Po 25 letech od svého vzniku se vrací do kin doplněný předmluvou režiséra Stevena Spielberga.

 

Schindlerův seznam je hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře naší civilizace –holocaustu. Příběh podle skutečných událostí líčí osudy poněkud bezskrupulózního byznysmena Oskara Schindlera, který nejprve na válce velmi zbohatl, aby na jejím sklonku obětoval veškeré své jmění pro záchranu 1100 lidských životů. (CinemArt)

 

STEVEN SPIELBERG (1946, Cincinnati, Ohio, USA)

Jeden z nejúspěšnějších a zároveň nejpracovitějších současných filmařů. V jeho filmografii jsou akční filmy, sci-fi, historická dramata i komedie a snímky pro děti. Začínal v televizi, kde zaujal filmem Duel (1971). Definitivně prorazil snímkem Čelisti (1975). Následovaly např. Blízká setkání třetího druhu (1977), E. T. – Mimozemšťan (1982) a trilogie o Indianu Jonesovi. V roce 1993 kromě Schindlerova seznamu (Oscar) dokončil i Jurský park. Druhého Oscara získal za Zachraňte vojína Ryana (1998). Po roce 2000 natočil dalších 14 celovečerních filmů – napři: A. I. Umělá inteligence (2001), Minority report (2002), Válka světů (2005), Mnichov (2005), Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008), Tintinova dobrodružství (2011), Lincoln (2012), Most špionů (2015), Akta Pentagon: Skrytá válka (2017) a Ready Player One (2018).

 

 

pátek a sobota 25.-26.1.

EVROPSKÁ FILMOVÁ INVENTURA 2019

 

 

 

středa 6.2. v 19:30

FAVORITKA

The Favourite / Irsko, Velká Británie, USA 2018 / 119 min / Yorgos Lathimos

Historické drama s prvky komedie ze dvora královny Anny Stuartovny.

 

Na začátku 18. století vládne Velké Británii královna Anna, poslední z rodu Stuartovců. Je plachá a přehlížená, trpí bolestivou dnou a není příliš vzdělaná, což z ní činí perfektní oběť manipulátorů. Její jedinou oporou v životě je lady Sarah, která se díky tomu dostala do nejvyšších kruhů britské aristokracie a za nejistou královnu prakticky vládne. Zároveň si svou pozici ostře střeží. Podcenila jen svou sestřenici Abigail, kterou z lítosti přijala. Netuší však, že by ctižádostivá Abigail mohla ohrozit její roli královniny favoritky. Zatímco tedy Abigail díky oblibě panovnice rychle stoupá společenským žebříčkem, od Sarah se začíná přízeň odvracet. A to nemůže zůstat bez odplaty. (CinemArt)

 

YORGOS LANTHIMOS (1973, Athény, Řecko)

Vystudoval režii na Filmové a televizní fakultě Lykourgose Stavrakose v Athénách. Od roku 1995 režíroval krátké a celovečerní filmy, divadelní hry, videoklipy a televizní reklamy. Byl rovněž členem tvůrčího týmu Dimitrise Papaioanna, jenž měl na starost zahajovací a závěrečný ceremoniál při Olympijských hrách v Athénách v roce 2004. Jeho první celovečerní film Kinetta (2005) měl premiéru na MFF v Torontu. Jeho druhý snímek Špičák (2009) měl premiéru v Cannes, kde vyhrál cenu sekce Un Certain Regard a byl nominován na Oscara v kategorii neanglicky mluvený film. Ocenění za scénář si odnesl z MFF v Benátkách jeho snímek Alpy (2011). Humr (2015) získal v Cannes Cenu poroty, Zabití posvátného jelena (2017) tamtéž Cenu za nejlepší scénář.

 

 

středa 20.2. v 19:30

ADELHEID

ČSSR 1970 / 99 min / František Vláčil

Petr Čepek v dramatu z poválečného pohraničí.

Projekce k 95. výročí narození Františka Vláčila.

 

První celovečerní barevný film Františka Vláčila.

 

Je konec války a karta s mocí se obrátila. Poručík Chotovický se vrací do vlasti, aby se zotavil, fyzicky i duševně. Straní se lidí, touží po klidu, ale přeci jen hypnoticky sleduje Adelheid, Němku, která mu byla přidělena jako hospodyně. Pokřivené vztahy nejen mezi Čechy a Němci odráží všudypřítomná nedůvěra a osamění. Působivě netečné herectví hlavních protagonistů a ponurá atmosféra očekávání nastiňuje, že není již kam spěchat a že všechno má svůj čas, vzdor i smíření. (NFA)

 

FRANTIŠEK VLÁČIL (1924, Český Těšín – 1999, Praha)

V Brně vystudoval dějiny umění a estetiku na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Během studií organizoval v univerzitním klubu filmová představení a začal pracovat jako fázař v brněnském Kresleném filmu. Po odchodu do Krátkého filmu Brno dělal osvětlovače, asistenta produkce a nakonec i režiséra. V letech 1951 - 58 pracoval v Armádním filmu v Praze a potom až do roku 1989 byl zaměstnancem Filmového studia Barrandov. Vláčil zastupuje v české kinematografii výraznou poetickou linii, k níž se připojil symbolickou poémou Holubice (medaile na MFF v Benátkách 1960) a prohloubil ji zejména v historických baladách Ďáblova past (1961), Marketa Lazarová (1967), Údolí včel (1967), Adelheid (1969), Stíny horkého léta (Velká cena na MFF v Karlových Varech 1978) a Stín kapradiny (1984). V tvorbě, vyznačující se krásou obrazových kompozic, dramatičností výtvarných kontrastů, emocionalitou obrazově hudebních kontrapunktů a lehkostí i vzletností metafory, často čerpal z literárních zdrojů (Alfred Technik, Vladislav Vančura, Vladimír Körner, Josef Čapek, Ladislav Fuks). Během normalizace měl velmi ztíženou možnost tvorby a řada jeho projektů se nerealizovala. Několikrát se objevil na plátně i na obrazovce v hereckých epizodkách. (Filmový přehled)

 

 

středa 6.3. v 19:30

BEAUTIFUL BOY

USA 2018 / 120 min / Felix Van Groeningen

Emotivní snímek o síle závislosti a poutu mezi otcem a synem podle skutečného příběhu Nica a Davida Sheffových.

 

Osmnáctiletý Nic (Timothée Chalamet) má na první pohled vše – skvělou rodinu, krásu, talent a přijetí na univerzitu v kapse. Přesto je v jeho životě trhlina, kterou vyplňuje drogami. Kde se vzala, a jak může David (Steve Carell) pomoci svému milovanému synovi ve chvílích, kdy se ocitá nad propastí? Emotivní snímek o síle závislosti a ještě větší síle lásky byl natočený podle skutečného příběhu Nica a Davida Sheffových, kteří své zážitky zachytili každý ze svého úhlu pohledu ve dvojici knih. Opravdovost pádů i naděje ve filmu umocňují představitelé hlavních rolí, kteří svými výkony dokazují, proč jsou řazeni k nejtalentovanějším hercům svých generací.

 

FELIX VAN GROENINGEN (1977, Gent, Belgie)

Vlámský režisér, scenárista a producent. Toto je jeho první anglicky mluvený film. Jeho předešlý film Belgica měl v roce 2016 premiéru na filmovém festivalu Sundance, kde v sekci Světové filmové drama získal cenu za nejlepší režii. V mezinárodním měřítku se van Groeningen prosadil v roce 2014 s filmem Přerušený kruh, který získal oscarovou nominaci na nejlepší neanglicky mluvený film. Jeho předešlý film Smolaři byl v premiéře uveden v sekci Director’s Fortnight v Cannes. Van Groeningen vystudoval Belgickou královskou akademii múzických umění (Belgium’s Royal Academy of Fine Arts). V současné době žije v Antverpách v Belgii. (Aerofilms)

 

 

středa 20.3. v 19:30

ROK OPICE

Godina na majmunot / Makedonie, Srbsko, Slovinsko, Kosovo 2018 / 112 min / Vladimir Blaževski

Jemná politická satira o tom, kterak jeden šimpanz způsobil revoluci.

 

Nejdůležitějšími protagonisty Blaževského satirické, lehce politické komedie jsou Cobe - řadový zaměstnanec ZOO hlavního města Makedonie a nadmíru inteligentní šimpanz Koko. Připustíme-li, že mezi člověkem a zvířetem může vzniknout přátelství, tak přesně tímto slovem se dá pojmenovat jejich vztah. Poté, co kvůli všeobecné ekonomické krizi dostane Cobe výpověď, vyvstává otázka, co bude s Kokem. Když se Kokovi podaří utéct, dostane Cobe šanci získat svou milovanou práci zpět. Stačí, aby Koka přivedl zpět do ZOO. Tuto misi mu ale komplikuje fakt, že se mezitím v očích veřejnosti z Koka stává symbol svobody a odporu proti vládnoucímu establishmentu. Aby toho nebylo málo, rozhoří se spor o Koka mezi makedonským a albánským etnikem. Rok opice je osvěžující koktejl umíchaný ve žhavém balkánském kotli.

 

VLADIMIR BLAŽEVSKI (1955, Skopje, Makedonie)

Absolvoval filmovou režii na bělehradské Filmové, divadelní a rozhlasové akademii. Po práci na řadě krátkometrážních a dokumentárních filmech debutoval roku 1987 filmem Hi-fi, který na pulské přehlídce jugoslávských filmů získal cenu za režii. Film měl úspěch u diváků i kritiky, podobně jako jeho následující Bulvár revoluce (Bulevar revolucije, 1992), kriminální romance odehrávající se v Bělehradě. Následovala sedmnáctiletá pauza naplněná mimo jiné scénáristickou spoluprací na filmech Cikánská magie (Džipsi medžik) Stole Popova a Velká voda Iva Trajkova. Návrat k režii filmem Punk is not dead (Pankot ne e mrtov, 2011) byl mimořádně úspěšný a promítal se na řadě festivalů, také v sekci Na východ od západu na MFF Karlovy Vary, kde si získal značnou diváckou oblibu. (Balkanfilm)

 

 

středa 3.4. v 19:30

A DÝCHEJTE KLIDNĚ

Andið eðlilega / Island, Švédsko, Belgie 2018 / 100 min / Ísold Uggadóttir

Osudové protnutí životních cest dvou žen v upřímném islandském dramatu.

 

Mladá matka samoživitelka Lára žije v malém islandském přístavním městě Keflavík. Má za sebou pohnutou minulost. Dnes se ale snaží svému synovi zajistit normální dětství a uchránit ho před nedostatkem peněz. Usiluje o práci hraniční stráže na místním letišti. Tam jako praktikantka poprvé potká vystrašenou černošku Adju snažící se na falešný francouzský pas dostat do Kanady. Právě bystrá Lára odhalí trik uprchlice z Afriky a zapříčiní, že je Adja oddělena od své dcery a sestry a „uvězněna“ na Islandu. Ironií osudu tak matka, která se snaží zodpovědně odvádět svoji práci, aby se mohla postarat o své dítě a žít lépe, překazí plány jiné obětavé matky toužící zajistit svému dítěti a sobě lepší budoucnost.

 

ÍSOLD UGGDÓTTIR
Islandská scenáristka a režisérka. Absolvovala režii na Columbia University v New Yorku, kde byla oceněná jako nejlepší ženská režisérka. Její krát­ké filmy získaly množství cen a byly uvedeny na více než stovce světových festivalů včetně Telluride a Sundance. Uggadóttirová také získala dvě islandské národní filmové ceny za nejlepší krátký film. Prestižní časopis Screen In­ternational označil režisérku za „stoupající hvězdu součas­ného islandského filmu“. A dýchejte klidně je jejím dlouho očekávaným mezinárodním debutem. (AČFK)

 

 

pátek až neděle 12.-14.4.

VSETÍNSKÝ FILMOVÝ MARATON

Přehlídka současného chorvatského filmu.

 

 

středa 24.4. v 19:30

ZÁHADA SILVER LAKE

Under the Silver Lake / USA 2018 / 139 min / David Robert Mitchell

Hypnotický a zábavný thriller je podvratnou hříčkou i poctou tradičnímu Hollywoodu.

 

Osobitý režisér David Robert Mitchell se vydal na halucinogenní výlet po Los Angeles: jeho meandrující neo-noir Záhada Silver Lake se točí kolem třiatřicetiletého Sama, který se po zmizení své mysteriózní sousedky Sarah pouští do surreálného pátrání, aby dekódoval tajemství, skandály a konspirace ukrývající se v hlubinách Města andělů. Hypnotický a zábavný thriller bezmála lynchovského ražení je poháněn stejně tak ústřední obsedantní figurou, jako vytříbeným soundtrackem, dějovými serpentinami a nesčetnými popkulturními referencemi, jež dohromady skládají jakousi tajnou historii L.A. Film, který je zároveň subversivní hříčkou i netradiční poctou éře klasického Hollywoodu.

 

DAVID ROBERT MITCHELL (1974, Clawson, Michigan, USA)

V Los Angeles žijící režisér David Robert Mitchell je jedním z nejvýraznějších mladých tvůrců amerického nezávislého filmu. Už jeho celovečerní režijní debut, žánrový pastiš The Myth of the American Sleepover (2010) zachycující svět teenagerů, byl uveden na severoamerickém festivalu South by Southwest, kde získal Cenu poroty. Kolem světa mladistvých vystavěl Mitchell i svůj výtečný alegorický horor Neutečeš (2014), který měl premiéru v sekci Týden kritiky v Cannes. (Film Europe)

 

 

středa 15.5. v 19:30

LÁSKA MEZI REGÁLY

In den Gängen / Německo 2018 / 125 min / Thomas Stuber

Křehká romance z velkoskladu, kde lidské osudy rozdělují obří regály.

 

Christian je rváč a muž s pochybnou minulostí, který svým zjevem evokuje pitbulla. Jednu etapu má za sebou, tu druhou začíná jako pomocná síla ve velkoskladu, kde je jeho nejzářivější perspektivou možnost obsluhovat vysokozdvižný vozík. Pro někoho, kdo sotva zvládá svůj vlastní život a vegetuje na sociálním dně, je i tohle velká výzva. Christiana se ujímá veterán Bruno a zasvěcuje ho do mikrokosmu, v němž se žije podle specifických pravidel a ve svérázných bublinách jednotlivých oddělení. Při jedné z pauz potkává Christian prostořekou a okouzlující Marion z oddělení lahůdek. Láska mezi regály je křehká, civilní a realistická romance z místa, kde není vidět na nebe.

 

THOMAS STUBER (1981, Lipsko, Německo)

Thomas Stuber je absolventem Filmakademie Baden-Württemberg, který už od svých studentských filmů sklízel výrazné úspěchy (mj. studentský Oscar za film O psech a koních, 2012). Ve svých filmech se citlivě zabývá postavami outsiderů a lidí z okraje společnosti. To sice tolik neplatí pro žáky elitního internátu v debutu Teenage Angst (2008), ale nepochybně pro protagonistu dramatu Herbert (2015), bývalého boxerského šampiona na existenčním dně, stejně jako pro rváče v podmínce, který je hrdinou Lásky mezi regály. (Film Europe)

 

 

středa 22.5. v 19:30

DOGMAN

Itálie, Francie 2018 / 102 min / Matteo Garrone

Městský western z chudého předměstí sleduje vyhrocení vztahu jemného Marcella a surového Simona.

 

Na chudém předměstí mezi metropolí a divočinou platí jen zákon nejsilnějšího. Marcello zde dělí svůj čas mezi práci v skromném salónu pro psy a láskyplnou péči o dceru. Bohužel do jeho života zasahuje i neurvalý Simoncino, bývalý boxer a surovec, který terorizuje celé okolí. Drobného a citlivého Marcella k němu poutá nejednoznačný a ponižující vztah. Ve snaze vrátit svému životu důstojnost naplánuje zoufalou pomstu a jeho akce vede k nečekanému výsledku. (Cinemart)

 

MATTEO GARRONE (1968, Řím, Itálie)

Studoval výtvarné umění. Od roku 1986 pracoval jako asistent kamery a přitom maloval. Se svým prvním celovečerním filmem Terra di mezzo získal v roce 1997 Zvláštní cenu poroty na Filmovém festivalu mladých tvůrců v Turíně. S ohlasem na mezinárodních festivalech se setkaly i další filmy, dokument Oreste Pipolo, fotograf svateb (1998), celovečerní hraný snímek Hosté (1998) a zejména drama Balzamovač (2002), jež bylo uvedeno v Cannes 2002 a v Horizontech na MFF KV 2003. V Karlových Varech se promítaly i jeho festivalově oceněné filmy První láska (2004, Stříbrný medvěd za hudbu na Berlinale), Gomorra (2008, Velká cena v Cannes), Reality Show (2012, Velká cena v Cannes) a Pohádka pohádek (2015). (MFF Karlovy Vary)

 

 

středa 5.6. v 19:30

„JE MI JEDNO, ŽE SE ZAPÍŠEME DO DĚJIN JAKO BARBAŘI“

„Îmi este indiferent dacă în istorie vom intra ca barbari”

Rumunsko, Česko, Francie, Bulharsko, Německo 2018 / 140 min / Radu Jude

Absurdní drama, které připomíná zapomenutý podíl Rumunska na holocaustu.

 

„Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři.” Tato věta, která zazněla na radě ministrů v roce 1941, zahájila etnické vyhlazování na východní frontě. Film je komentářem k tomuto výroku. 

 

Mladá umělkyně připravuje rekonstrukci skutečné události z roku 1941, kdy rumunská armáda na východní frontě spáchala hrůznou etnickou čistku. Jeden z nejvýraznějších autorů současné evropské kinematografie přichází s důmyslně koncipovaným filmem, jenž – ač své téma rozvíjí zvolna a v detailech – zatlačí na divákovy emoce nevídanou silou.

 

RADU JUDE (1977, Bukurešť, Rumunsko)

Vystudoval v roce 2003 filmovou režii na Univerzitě médií v Bukurešti. Jako asistent režie se podílel na filmech Costy-Gavrase Amen (2002) či Cristiho Puiua Smrt pana Lazaresca (2004). Natočil kolem stovky reklam a několik krátkometrážních snímků, včetně nejoceňovanějšího krátkého rumunského filmu vůbec, Lampa s čepicí (2006). Jeho celovečerní debut Nejšťastnější dívka na světě (2009) získal Cenu CICAE na MFF v Berlíně a drama Všichni v naší rodině (2012) zvítězilo na MFF v Sarajevu. Za snímek Aferim! obdržel Stříbrného medvěda za režii na MFF v Berlíně. (MFF Karlovy Vary)

 

 

středa 19.6. v 19:30

TEHERÁNSKÁ TABU

Teheran Tabu / Německo, Rakousko 2017 / 90 min / Ali Soozandeh

Animovaný pohled na sex, drogy a rock`n`roll v iránské náboženské diktatuře.

 

Tři mladé ženy a jeden muž mají podobné touhy jako jejich vrstevníci jinde na světě. Žijí ale v Teheránu, kde platí úplně jiná pravidla. Rockové koncerty v klubech, nemanželský sex, alkohol i drogy místní zákony zakazují a vytlačují do podzemí. Kdo má peníze a moc, pravidlům se snadno vzepře. Ostatním, kteří chtějí žít mimo úzce vymezené mantinely, hrozí tvrdé tresty. Při cestě za štěstím a svobodou tak hrdinové filmu musí bořit tabu a riskovat. Snímek je celovečerním debutem íránského režiséra žijícího v Německu Aliho Soozandeha. Natáčet přímo v Íránu nepřicházelo v úvahu, film proto vykresluje atmosféru teheránských ulic unikátní animační metodu rotoskopie. 

 

ALI SOOZANDEH (1970, Šíráz, Írán)

Poté co emigroval do Německa, získal na kolínské Technické univerzitě diplom v oboru Media Design. Založil společnost Cartoonamoon a pracoval jako specialista na animace na řaděc elovečerních dokumentárních filmů a televizních seriálů. Než se pustil do režírování vlastního celovečerního filmu Teheránská tabu, režíroval také hudební videoklipy a krátké filmy. Jako hlavní animátor dosáhl úspěchů mimo jiné animovaným dokumentem Věznice Írán (2010) oceněným cenou Grimme za nejlepší dokumentární film a promítaným jako soutěžní film na Sundance festivalu a snímkem Tábor 14 (2012) uvedeným v soutěžních sekcích festivalů v Locarnu a Torontu. (Aerofilms)

 

úvodní stránka