Program 2017

 

 

Programový katalog ke stažení - 1. pololetí

 

středa 11. 1. v 19:30

PATERSON

USA, Německo, Francie 2015 / 113 min / Jim Jarmusch

Příběhem všedního života řidiče autobusu se režisér vrací ke své tvorbě 90. let.


Paterson (Adam Driver) je řidič autobusu ve stejnojmenném městečku Paterson. Každý Patersonův den je zdánlivě stejný jako ten předešlý: projíždí trasou své linky, pozoruje město ubíhající před čelním sklem a poslouchá úryvky rozhovorů. Píše básně do notýsku, jde na procházku se psem, zastaví se v baru vždy jen na jedno pivo a přichází domů za svou ženou Laurou (Golshifteh Farahani). Život Laury je pravým opakem – vše v něm se neustále mění a každý den přináší nové sny a nápady. Paterson a Laura se vzájemně milují a podporují: on jí pomáhá realizovat nejnovější plány, ona obdivuje jeho básnické nadání. Film je příběhem vítězství a porážek všedního dne a krásy, která se skrývá i v těch nejmenších detailech.

JIM JARMUSCH (1953, Akron, Ohio, USA)
Ještě než se ale rozhodl stát režisérem, absolvoval neúspěšné studium žurnalistiky a později dokonce literatury. To zakončil prodlouženým letním semestrem v Paříži, během kterého prakticky nevylezl z kina. Vzápětí se proto rozhodl podat přihlášku na prestižní filmovou školu Tisch School of the Arts v New Yorku. Své studium završil debutovým filmem Trvalá dovolená (1980). Prvním větším úspěchem ale byl až Podivnější než ráj (1984), po kterém následovaly dnes kultovní filmy jako Mimo zákon (1986), Tajuplný vlak (1989), nebo Noc na Zemi (1991). Ještě větší ovace u kri-tiků i publika sklidil Mrtvý muž (1995) s Johnnym Deppem v hlavní roli, následovaný filmem Ghost Dog - Cesta samuraje (1999) a legendárním souborem jedenácti mikropovídek Kafe a cigára (2003). Další celovečerní filmy: Zlomené květiny (2005), Hranice ovládání (2009), Přežijí jen milenci (2013).
(zdroj: Aerofilms)



středa 25. 1. v 19:30

MLHA V SRPNU

Nebel im August / Německo, Švýcarsko 2016 / 126 min / Kai Wessel

Drama chlapce, který se roku 1940 ocitne v psychiatrickém sanatoriu pro děti.


Projekce je součástí komponovaného programu k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu. Filmu bude od 18:30 předcházet violoncellový koncert Jiřího Hoška a Do-miniky Weiss Hoškové. Před koncertem vystoupí žáci a absolventi ZŠ Sychrov s prog-ramem Úvahy o holocaustu.

Jižní Německo, rok 1940. Třináctiletý sirotek Ernst Loss (Ivo Pietzcker) je vzpurný a těžko přizpůsobivý chlapec a všechny náhradní rodiny a nápravná zařízení, kterými doposud prošel, jej označily jako nenapravitelného. Kvůli tomu se ocitá v psychiatrickém sanatoriu. Ernst si brzy uvědomí, že v tomto sanatoriu nejsou děti léčeny, ale pod vedením Dr. Veithausena (Sebastian Koch) postupně a potají zabíjeny pod nacistickým programem s krycím názvem T4. Ernst se rozhodne bojovat s osudem a začne pomáhat ostatním pacientům a zároveň plánovat svůj vlastní útěk. Za subtilní historické drama inspirované reálným osudem a stejnojmenným historickým románem Roberta Domese získal Kai Wessel Bavorskou filmovou cenou 2015 za nejlepší režii.
(zdroj: Bohemia Motion Pictures)

KAI WESSEL (1961, Hamburg, Německo)
Filmový a televizní režisér. Hned jeho debut Martha Jellnek (1988) byl nominován na Německou filmovou cenu. V dalších letech se věnoval především televizní tvorbě. Podílel se na natáčení několika kriminálních seriálů. V roce 1999 se podílel na vzniku 12-dílného seriálu Klemperer podle deníků židovského profesora popisujících pronásledování Židů v éře nacismu. Natočil i řadu ceněných televizních filmů např. Můj bratr idiot (2000) nebo Pochod milionů (2007). Z tvorby pro kina: Rok prvních polibků (2002), Hilda (2009).
(zdroj: Wikipedia)

 




pátek 27. 1. v 19:30 - česká premiéra filmu proběhne v rámci Evropské filmové inventury

SEKÁČ

Kosac / Chorvatsko, Slovinsko 2014 / 98 min / Zvonimir Jurić

Postarší traktorista pomůže v noci ženě v nouzi. Jeho čin má nečekané následky.


Film je součástí programu Evropské filmové inventury. Diváci v kině Vatra jej uvidí v celorepublikové premiéře. Do české distribuce vstoupí o den později.

Jedné noci dvacet let po válce za chorvatskou nezávislost dojde Mirjaně, kadeřnici z Osijeku, uprostřed polí benzín. Na cestě pro pomoc potká Iva, který pracuje zásadně v noci. Sveze jí ve svém traktoru k benzínové pumpě. Tady se od prodavače Josipa dozví, že był Ivo za znásilnění ve vězení. Mirjana přesto odmítne pumpařovu nabídku, že ji za chvíli může k autu dovézt. Nasedá zpět do Ivova traktoru a odjíždí s ním do noci. Josipovi řekne, že se za nedlouho vrátí. Když se tak nestane, Josip propadne panice a oznámí to policii. Po skončení směny na benzínce odchází na oslavu svého bratra. Pořád ale myslí na to, proč se žena nevrátila.
Režisér Zvonimir Jurić, který s Jelenou Paljan napsal i scénář filmu, natočil komorní drama, které v sobě ukrývá mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Pro Ivův osud byl určující zločin, který spáchal. Okolí jej nikdy nepřijalo zpět a jeho život se svým způsobem podobá kraji, ve kterém žije. Ten poznamenala válka v devadesátých letech. Generace lidí, která zde válku zažila, se snaží žít za normálních okolností normální život. Válka v nich ale zůstala a neustále ovlivňuje jejich chování. I o tom je film Sekáč.
Film získal v roce 2015 několik ocenění na chorvatském mezinárodním filmovém festivalu v Pule včetně ceny Octavian za nejlepší domácí film.

ZVONIMIR JURIĆ (*1971, Osijek, Chorvatsko)
Narodil se v roce 1971 v Osijeku. V roce 1999 absolvoval na Akademii dramatických umění v Zá-hřebu v oboru filmová a televizní režie. Režisérskou kariéru zahájil několika krátkými dokumenty. Poté natočil krátkometrážní film Onaj koji će ostati neprimijećen. Dále jednu část povídkového filmu Sex piće i krvoproliće a epizodu z dalšího povídkového filmu Zagrebačke priće.
V roce 2009 natočil společně s Go-ranem Devićem válečné drama Černí (Crnci), které získalo řadu domácích i mezinárodních cen. Film, ve kterém se vypořádává s chorvatskými válečnými zločiny, poslali Chorvaté za svou zemi do klání o nominace na Oscara. V roce 2014 natočil drama Sekáč, které se rovněž stalo hlavní událostí do-mácího filmového festivalu v Pule. V roce 2015 režíroval televizní seriál Patrola na cesti, na kterém se podílel i jako scénárista.
 

 

středa 8.2. v 19:30

ODYSEA

L'odyssée / Francie 2016 / 122 min / Jérôme Salle

Výpravné životopisné drama o oceánografovi Jacquesu Cousteauovi.

Hvězdně obsazená biografie rodiny Cousteau, která před našima očima otevřela tichý svět pod mořskou hladinou. Rok 1946. Kapitán Jacques Cousteau si díky vynálezu akvalungu může pořídit vysněnou vilu u Středozemního moře. Své syny Philippa a Jeana-Michela zasvěcuje do tajů potápění a zázračného světa ticha. Zdánlivé idylické rodinné soužití naruší Jacquesova touha po dobrodružství a dobývání nesmírného prostoru pod vodní hladinou. Pro ni je ochoten obětovat vše. I vztah s citlivým Philippem. Roky poté spojuje oba muže láska k oceánům. Otec je však touží dobývat, syn chránit.

JÉROME SALLE (1967, Paříž, Francie)
Francouzský režisér a scenárista, jehož tvorba je spjatá zejména s mainstreamovou žánrovou kinematografií. Debutoval úspěšným romantickým thrillerem Hledejte Anthonyho (2005), prosadil se dvoudílnou adaptací belgického akčního komiksu Largo Winch (2008, 2011) i detektivkou Zulu (2013), v níž pracoval s hvězdnou dvojicí Orlando Bloom a Forest Whitaker. Dlouhodobě spolupracuje s hudebním skladatelem Alexandrem Desplatem. Odysea je jeho největším proj-ektem, který patřil v roce 2016 mezi nejočekávanější a komerčně nejúspěšnější snímky ve Francii.
(zdroj: Film Europe)



středa 22. 2. v 19:00

VLNA

Bolgen / Norsko 2015 / 104 min / Roar Uthaug

Katastrofický film podle skutečné události způsobené sesuvem půdy v norském fjordu.


FK speciál s úvodním slovem a besedou s Janem Klimešem - odborníkem na geologii a sesuvy.


Zkušený geolog Kristian se chystá s rodinou opustit malebné město Geiranger. Přístroje umístěné v jednom z horských masívů nad fjordem zachytí znepokojivá data. Ve chvíli, kdy se rozezní poplašné sirény, naplní se Kristianova nejhorší můra. On i jeho blízcí mají přesně 10 minut, než je zasáhne obří vlna spuštěná sesuvem půdy. Začíná souboj s časem i živly. Vlna přenáší postupy klasických amerických katastrofických filmů do malebného a drsného severského prostředí. V rodném Norsku zaznamenal film pozoruhodný kasovní úspěch, když do kin přilákal více než 800 000 diváků.

ROAR UTHAUG (1973, Lorenskog, Norsko)
Patří k severským tvůrcům, kteří se specializují na žánrovou kinematografii a uchovávají si přitom obdivuhodný rozptyl. Absolvent Norwegian Film School debutoval horským slasher hororem Ledová smrt (2006), který typické prvky žánru (skupina teenagerů, opuštěná chata v horách, maniak) přesadil úspěšně do norských reálií. Následovalo spolurežírování pohádkové fantasy o skřítcích Magické stříbro a akční fantasy Útěk (oba 2012), které je volně zasazeno do Norska 14. století. Uthaugovu zálibu ve svébytných severských variacích amerických blockbusterů nezapře ani jeho aktuální snímek Vlna, který čerpá z klasického katastrofického filmu, jak ho etabloval Hollywood v 70. letech. Jeho dalším snímkem by měla být nová adaptace akční videohry Tomb Raider s Alicii Vikander v hlavní roli (premiéra 2018).
(zdroj: Film Europe)

RNDr. JAN KLIMEŠ, Ph.D., (*1975)
vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a doktorát získal na katedře fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy v Praze. Dnes působí v Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., kde se zabývá mapováním a monitorováním sesuvů ve vybraných částech České republiky a jejich vlivu na lidskou společnost. Od roku 2003 pracuje také v Peru, kde se věnuje především hodnocení nebezpečí sesuvů v okolí inckého města Machu Picchu a v pohořích Cordillera Blanca a Negra.


středa 8. 3. v 19:30

T2 TRAINSPOTTING

V. Británie 2017 / 109 min / Danny Boyle

Hrdinové kultovního Trainspottingu se setkávají po 20 letech.

Na počátku byla příležitost...a pak přišla zrada. Uplynulo dvacet let. Mnohé se změnilo, ale stejně tak zůstalo mnohé při starém. Mark Renton (Ewan McGregor) se vrací na jediné místo, které mu kdy bylo domovem. Čekají tu na něj: Spud (Ewen Bremner), Sick Boy (Jonny Lee Miller) a Begbie (Robert Carlyle). Očekávají ho i další staří známí: smutek, ztráta, radost, pomsta, nenávist, přátelství, láska, touha, strach, výčitky, heroin, sebedestrukce a smrtelné nebezpečí, ti všichni stojí ve frontě, aby ho uvítali a společně to všichni naplno rozjeli.
(zdroj: Falcon)

DANNY BOYLE (1956, Manchester, Velká Británie)
Od roku 1982 pracoval v BBC jako producent a později i jako režisér. Jeho filmovým debutem byl Mělký hrob (1994). Celosvětový úspěch získal černou komedií Trainspotting (1996), po které se ohlásil Hollywood – výsledkem byl Extra život (1997) a Pláž (2000). Po návratu domů natočil sci-fi thriller 28 dní poté (2002), sci-fi komedii Milióny (2004), dobrodružný sci-fi thriller Sunshine (2007), všestranně úspěšný hit Milionář z chatrče (2008 – osm Oscarů včetně nejlepší režie), dobrodružné drama 127 hodin (2010), krimi Trans (2013) a životopis Steve Jobs (2015). Roku 2011 režíroval divadelní hru Frankenstein v National Theatre v Londýně. V roce 2012 byl hlavním režisérem zahájení letních Olympijských her v Londýně.
(zdroj: CSFD.cz)


středa 22. 3. v 19:30

VIVA

Irsko, Kuba 2015 / 100 min / Paddy Breathnach

Dojemné drama o sbližování agresivního otce a citlivého syna na předměstí Havany.


Mladý Jesus pracuje jako kadeřník v nočním travesty klubu v Havaně a sní o tom, že se jednou stane hvězdou. Díky svému učiteli se mu podaří udělat konkurz a dostane první šanci na pódiu, pak se ale zjeví jeho léta nepřítomný otec - bývalý boxer, dnes agresivní alkoholik , a všechny Jesusovy naděje zmaří. Jejich vzájemné představy o životě nemůžou být rozdílnější a tvrdě se střetnou. Jen pozvolna nacházejí otec a syn vhled do světa toho druhého. Citlivý příběh o hledání vlastní identity a touze po rodině vyniká zejména výkonem Héctora Mediny v hlavní roli. Film natočený v irsko-kubánské koprodukci reprezentoval Irsko v nominacích na Oscara.
(zdroj: Artcam)

PADDY BREATHNACH (1964, Dublin, Irsko)
Filmový režisér a producent. Jeho první film Alisa (1994) vyhrál soutěž prvních a druhých snímků na festivalu v San Sebstianu. S druhým filmem Byl jsem dole (1997) vyhrál cenu za režii tamtéž a také v Thessaloniki a Bogotě. Jeho komedie Dohola (2001) a Man About Dog (2004) patřily k nej-úspěšnějším irským nezávislým filmům. Následovaly už hůře přijaté horory Houbičky (2007) a Freakdog (2008). Filmem Viva se vrací ke svým festivalovým úspěchům.
(zdroj: Festivalscope.com)


středa 5. 4. v 19:30

JE TO JEN KONEC SVĚTA

Juste la fin du monde / Francie, Kanada 2016 / 91 min / Xavier Dolan

Drama mladého dramatika, který se po 12 letech vrací domů oznámit, že umírá.

Mladý úspěšný dramatik se po 12 letech prožitých ve velkoměstě vrací domů za rodinou, aby oznámil svou blížící se smrt. Svět kosmopolitního muže je však členům rodiny příliš vzdálený a nepředstavitelný, než aby mohlo dojít ke smíření a naplňujícímu prožití posledních společných chvil. Film mladého kanadského režiséra Xaviera Dolana si z festivalu v Cannes odnesl Velkou cenu poroty. Svébytný Dolanův režijní styl doplňuje hvězdné herecké obsazení současné francouzské špičky – Marion Cotillard, Vincenta Cassela nebo Léy Seydoux.

XAVIER DOLAN (1989, Quebec, Kanada)
Od svých čtyř let účinkoval jako dětský herec v televizi i filmu. Velkou pozornost vzbudil již svým režijním debutem Zabil jsem svou matku, který dokončil v pouhých 20 letech. Snímek získal tři ceny na festivalu v Cannes v sekci Quinzaine des Réalisateurs a reprezentoval Kanadu na Oscarech. Velkého ohlasu na festivalech v Cannes a Benátkách dosáhly i jeho další snímky – Imáginární lásky (2010), Laurence Anyways (2012), Tom na farmě (2013) a Mami! (2014), za nějž v Cannes obdržel cenu poroty. V současné době natáčí svůj první anglicky mluvený film The Death and Life of John F. Donovan, na kterém spolupracuje s Jessicou Chastain, Natalie Portman, Nicholasem Houltem,Kitem Harringtonem a Susan Sarandon.
(zdroj: Aerofilms)


pátek až neděle 21.–23. 4.

VSETÍNSKÝ FILMOVÝ MARATON

Nový slovinský film / František Čáp ve slovinském filmu


V roce 2009 jsme se v rámci Vsetínského filmové maratonu (tehdy ještě Letního filmového maratonu) poprvé pustili do zkoumání kinematografií zemí bývalé Jugoslávie. Tehdy jsme ještě netušili, jak trvalou tradici vytváříme. Od té doby jsme představili aktuální kinematografie všech šesti ex-jugoslávských republik, vzniklých v první polovině 90. let minulého století. Protože jsou tyto kinematografie poměrně bohaté a nesmírně zajímavé, jedeme v této chvíli již druhé kolo. Po Makedonii, ke které jsme se podruhé vrátili v roce 2015 nás letos čeká druhé slovinské zastavení.
V roce 2009 jsme připravili průřez slovinskou kinematografií začínající již v hluboké jugoslávské minulosti (promítli jsme např. ceněný snímek Ples v dešti Boštjana Hladnika z roku 1961). Z tehdejší aktuální slovinské kinematografie jsme uvedli 6 filmů a zastavili jsme se v roce 2007. Letošní přehlídka bude na tu minulou navazovat, takže se můžete těšit na kolekci filmů z let 2008 až 2017. V rámci ní chceme udělat miniprofil režiséra Damjana Kozoleho (v českých kinech běžel před deseti lety jeho snímek Náhradní díly), kterého jsme na festival také pozvali.
Kromě žánrově pestré směsice novějších slovinských filmů chystáme malou retrospektivu filmů českého režiséra Františka Čápa. Ten svou kariéru zahájil za Protektorátu a má na kontě řadu veleúspěšných filmů jako např. adaptaci Babičky, filmy Mlha na blatech, Noční motýl, Děvčica z Beskyd, Muži bez křídel atd. Po nástupu komunistů k moci František Čáp emigroval a po krátkém intermezzu, kdy natáčel filmy v Západním Německu se natrvalo usadil v Jugoslávii, konkrétně ve Slovinsku, kde se stal průkopníkem slovinské kinematografie. A právě na toto období jeho tvorby se soustředíme.
Jiří Fiala



středa 3. 5. v 19:30

NEJŠŤASTNĚJŠÍ DEN V ŽIVOTĚ OLLIHO MÄKIHO

Hymyilevä mies / Finsko, Švédsko, Německo 2016 / 92 min / Juho Kuosmanen

Životní zápas amatérského šampióna v boxu roku 1962 – sportovní drama.


Finsko 1962. Pětadvacetiletý Olli Mäki, evropský amatérský šampion v boxu, se chystá na životní zápas o titul mistra světa, vůbec první v jeho rodné zemi. Skromný bojovník je náhle celebritou, celá země žije prostřednictvím sportovce sen o velkém vítězství. Olli je pod tlakem médií i ambiciózního trenéra Elise, zároveň však potkává půvabnou Raiju a něco speciálního se rodí. S pokorou a jemným humorem vypráví Kuosmanen nevšední příběh muže, který se bez okázalých gest proboxoval k nejšťastnějšímu okamžiku svého života. Nostalgie nepatří do filmařova slovníku, navzdory zasazení do časů před půlstoletím působí jeho netypický příspěvek k žánru boxerských filmů svěžím a moderním dojmem. Skutečný Olli Mäki byl proslulý tím, že se zdráhal své soupeře porážet KO v okamžiku, kdy už měl zápas vyhraný.

JUHO KUOSMANEN (1979, Kokkola, Finsko)
Dokončil v roce 2014 filmovou školu ELO na Aaltově univerzitě v Helsinkách. Jeho krátké snímky získaly řadu cen, mimo jiné v canneské sekci Cinéfondation či v Locarnu. Za studií se věnoval i di-vadelní režii a herectví, úzce spolupracoval s avantgardním operním ansámblem West Coast Kokkola Opera. S celovečerním debutem Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho zvítězil v sou-těžní sekci Un Certain Regard letošního festivalu v Cannes.
(zdroj: MFF Karlovy Vary)


středa 17. 5. v 19:30

KRÁSNÉ DNY V ARANJUEZ (3D)

Les Beaux Jours d'Aranjuez / Francie, Německo, Portugalsko 2016 / 97 min / Wim Wenders

Konverzační drama muže, ženy a spisovatele, který o nich píše.


Krásný letní den. Zahrada. Terasa. Muž a žena sedí u stolu pod stromy, okolo nich proudí lehký, letní vánek. V nekonečné dáli, za rozlehlou plání, se rýsuje silueta Paříže. Rozhovor začíná. Mezi ženou a mužem křižují otázky i odpovědi. O sexuálních zkušenostech, o dětství a vzpomínkách, o podstatě léta, o rozdílech mezi mužem a ženou, mezi ženskou perspektivou a mužským vnímáním. V domě přiléhajícím k terase sedí spisovatel představující si tento dialog a píše. Nebo je to naopak? Je možné, že mu ve skutečnosti dvojice z terasy diktuje tento dlouhý, závěrečný rozhovor mezi mužem a ženou a Nick Cave mu k tomu hraje na piano? Wim Wenders natočil tento komorní příběh podle divadelní hry svého přítele, dramatika Petera Handkeho, jejíž podtitul zní „Letní dialog,“ ale spíše je to souboj mezi mužem a ženou, který se skrývá pod slupkou slovní hry na otázky a odpovědi, jež má jedno hlavní pravidlo a to bezpodmínečnou poctivost. Film je ve 3D verzi.
(zdroj: Cinemart)

WIM WENDERS (1945, Düsselforf, Německo)
Jedna z největších žijících osobností evropského filmu. V letech 1964-65 studoval medicínu a filosofii. V letech 1966-67 studoval malířství v Paříži. V letech 1967-70 studoval na Vysoké filmové a televizní škole v Mnichově. V roce 1975 založil v Berlíně produkční společnost Road Movies. V roce 1982 získal za Stav věcí Zlatého lva na MFF v Benátkách. V roce 1989 mu udělili čestný doktorát na pařížské Sorbonně a o 2 roky později se stal prezidentem Evropské filmové akademie. Vybraná filmografie: Léto ve Městě (1970), Alice ve městech (1974), Nebe nad Berlínem (1987), Lisabonský příběh (1994), Buena Vista Social Club (1999), Nechoď klepat na dveře (2005), Pina (2011).
(zdroj: CSFD.cz)


středa 31. 5. v 19:30

SATISFAKCE 1720

Tordenskjold & Kold / Dánsko 2016 / 98 min / Henrik Ruben Genz

Historická komedie o slavném dánském vojevůdci 18. století Peteru Wesselovi.


Dánský kontradmirál Peter Wessel Tordenskjold je hrdinou Velké severní války. Ta začala v roce 1700, trvala přes dvacet let, skončila porážkou Švédska a podpisem Nystadského míru. Slavný vojevůdce, kterému ještě nebylo ani třicet let, tím ztratil smysl svého dosavadního života a nový zatím nenalezl. Není se až tak co divit, protože jej marně hledá hlavně pod sukněmi dívek a na dnech džbánků, lahví a sklenic. To, že je tento pohledný muž slavným válečným hrdinou, mu cestu do cizích postelí i k alkoholu hodně usnadňuje. Válečný hrdina, který se svým životním stylem podobá dnešním rockovým hvězdám, má ale před sebou poslední souboj, jehož konec je dodnes opředen mnoha legendami, mýty i konspiracemi. Natáčení filmu Satisfakce 1720 probíhalo v Čes-ké republice, tvůrcům učarovaly lokace v Praze, Kroměříži, Jaroměři, Rájci-Jestřebí, Ploskovicích, Roudnici nad Labem a Konopišti. V některých rolích se uplatnili i čeští herci.
(zdroj: Cinemart)

HENRIK RUBEN GENZ (1959, Gram, Dánsko)
Absolvoval katedru režie na Dánské filmové škole v Kodani (1995). Světu dal o sobě vědět již svým krátkým filmem Bror, min bror (1998), jenž mu vynesl nominaci na Oscara a ocenění z Ber-linale. Jeho první celovečerní snímek Někdo jako Hodder (2003) zaujal poroty mnoha festivalů. Za film Číňan (2005), získal Cenu ekumenické poroty a Cenu FIPRESCI v Karlových Varech. S nás-ledujícím filmem Ukrutně šťastni (2008) se stal držitelem Křišťálového glóbu za nejlepší film. Zaujal i jeho další snímek Nerada ruším (2012). Henrik Ruben Genz, vždy zkoušející různé filmové žánry, je rovněž podepsán pod režií řady úspěšných dánských televizních seriálů, např: Zločin (2007) nebo Vláda (2013).
(zdroj: MFF Karlovy Vary)


středa 14. 6. v 19:30

ŠÍLENĚ ŠŤASTNÁ

La pazza gioia / Itálie, Francie 2016 / 116 min / Paolo Virzi

Road-movie komedie o dvou ženách na útěku z blázince.


Beatrice je upovídaná bájivá lhářka a samozvaná miliardářka, která ráda věří tomu, že se zná se všemi důležitými lidmi. Donatella je oproti tomu potetovaná zamlklá introvertka, která v sobě skrývá tíživé tajemství. Obě ženy jsou pacientkami v moderní, ale střežené psychiatrické klinice
a postupně se mezi nimi vyvine silné přátelství. Společně pak z léčebny utečou a snaží se ve světě venku během své bláznivé cesty najít štěstí, které obě ztratily… Italské drama s ko-mediálními prvky Šíleně šťastná vypráví o pevném poutu mezi dvěma ženami, které se k sobě přimknou v nelehkém životním období. Režisér Paolo Virzi, jenž se společně s Francescou Archibugi podílel také na scénáři, zde vykreslil dvě ztroskotankyně, které nemají – kromě sebe navzájem – nikoho blízkého.
(zdroj: AČFK)

PAOLO VIRZI (1964, Livorno, Itálie)
Psal zpočátku scénáře pro jiné režiséry, až roku 1994 debutoval filmem Krásný život, po němž následovala účast na kolektivním snímku Intolerance a v roce 1996 film Srpnové prázdniny. Jeho smysl pro spojení komična se sociální kritikou našel uplatnění ve filmu Ovosodo (1997) nazvaném podle chudé čtvrti Livorna, kde se odehrává příběh nesnadného dospívání, vyznamenaný v Be-nátkách Zvláštní cenou poroty. Z dalších filmů: Polibky a objetí (1999), Jmenuji se Tanino (2002), Kateřina jde do města (2003), Napoleon a já (2006), Celý život před sebou (2008), První krásná věc (2010), Každý boží den (2012), Lidský kapitál (2013).
(zdroj: MFF Karlovy Vary)


 

úvodní stránka